upír, -a m. 1. (v lid. slovanské tradici) duch zemřelého, kt. spícím saje krev; vampýr: pověsti o u-ech a vlkodlacích; věřit v u-y; dívá se jako u. (Rais) nevraživě 2. hanl. kdo (řidč. co) někoho fyzicky, hmotně, duševně vyčerpává: žena u.; lichvář u.; Arbesův román Moderní u-ři; finanční u.; u. dlouhé chvíle (Arb.) 3. amer. netopýr sající krev savců; zool. rod Desmodus: u. rudý; → expr. zdrob. upírek, -rka m. (mn. 1. -rci, -rkové, 6. -rcích)