upřený příd. velmi soustředěný, pozorně upjatý k něčemu, někomu: u. pohled; u-é oči; u-á pozornost; → přísl. upřeně: u. hledět do očí; u. pozorovat; u. se zadívat do dálky; → podst. upřenost, -i ž. řidč.: dravčí u. (očí) (Svob.); — v. též upříti I