upotřebiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, řidč. čeho) užít, využít něčeho pro praktickou potřebu; užít I 1, použít (v praxi): vyvařené maso upotřebíme do omáčky; u. všechny zbytky (řidč. všech zbytků) látky využitkovat, zužitkovat; před upotřebením (léku) zatřepat (lahvičkou) 2. (koho, 4. p., řidč. co, čeho) užít, využít k něj. účelu vůbec; použít 1: u. odbornou sílu jako kresliče; může být upotřeben pro různé práce; u. veškeré své umění (Něm.); u. přísnějšího výrazu (Svět.); u. čas (Něm.) využít *3. (co) spotřebovat 1: (potrava) se brzy upotřebí (Svob.)