upracovat se dok. (ustavičnou) prací se vyčerpat, vysílit, unavit; udřít se: u. se do únavy, k smrti; — upracovati dok. 1. řidč. (koho, 4. p.) ustavičnou prací vyčerpat, vysílit, unavit; (co) (ustavičnou) prací poškodit, poznamenat, (zprav. ruce) učinit tvrdými: byli by ho upracovali; – raději si nohy uběhá a ruce upracuje (Prav.) 2. řidč. zast. (co) opracovat 1, zpracovat, vypracovat: hrubě upracovaný kříž (Tyl) *3. (co) odpracovat: ta už jistě svoje upracovala (Boj.)