uprostřed přísl. a předl. I. přísl. ve střední části, v prostředku; vprostřed: náměstí má u. kašnu; v pokoji je u. stůl a židle; stropní trám u. podepřený; vlasy s cestičkou u.; sedí u. mezi oběma přáteli; je to asi u. mezi Poděbrady a Nymburkem II. předl. s 2. p. vprostřed, prostřed I (poněk. zast.) 1. vyjadřuje polohu ve středu něj. místa, prostoru, předmětu, skupiny živých tvorů: u. náměstí, lesů; u. čela má kolmou vrásku; kráčel u. davu; přen. žít šťastně u. své rodiny mezi jejími členy 2. vyjadřuje, že se něco děje v průběhu n. při vyvrcholení něj. dění, stavu n. něj. činnosti: odešel u. přednášky; zemřel u. spánku; padl u. boje během, za 3. vyjadřuje, že se něco děje, koná (přibližně) v prostředku něj. časového úseku: u. noci, zimy; u. života