určení, -í s. 1. stanovený účel; poslání 1, cíl 2, 1: věc sloužící opět svému původnímu u.; to (odejít od rodičů) je u. každého děvčete (Něm.) úděl; dějinné u. (Hol.); – dojít na místo u.; pošt. místo, země u. 2. jaz. (příslovečné) u. rozvíjející větný člen vyjadřující různé okolnosti a vztahy řídícího členu: příslovečné u. místa, času, způsobu atd.; — v. též určiti