určený příd. určitý 2, příslušný 4, náležitý 1: u. úkol; vkrátce uběhl u. čas a rybářka porodila syna (Něm.); → podst. určenost, -i ž.: u. dění (Wojk.); filos. vše, čím je nějaké jsoucno určeno; mat. u. útvaru; věta o u-i trojúhelníka; — v. též určiti