urozený příd. 1. (ve feud. společnosti) v titulech a osloveních šlechticů: u. pán, rytíř; u-é panstvo; nemá být u-ch a neurozených (Jir.); byla z u-ého rodu (Něm.); můj kapitál je mé u-é jméno (Bass) šlechtické; v oslovení: vysoce u-á paní! (Něm.) 2. poněk. zast. kniž. ušlechtilý 1, šlechetný 1: jediný (Maternův) syn, u. a krásný mládenec (Jir.) †3. rozený 1, rodilý: cesty rytíře Mendevilly, u-ého z jednoho města v Englandě (Jir.); → přísl. k 1 urozeně: počínat si u. (Jahn); → podst. k 1, 2 urozenost, -i ž.: u. rodu, stavu, původu; (pan Skočdopole) u. svou vysoko nestavěl (Něm.) šlechtický stav; v šlechtických titulech ap.: Vaše U.; – duševní u. ušlechtilost, aristokratičnost