uspořiti dok. (3. mn. -í) ušetřit 1. (co; nač) spořením (ve význ. 1) nahromadit, nashromáždit; našetřit, naspořit 1, nastřádat: u. několik tisíc; u. si trochu peněz; koupit si nábytek za uspořené peníze; u. si na auto 2. (co; co na čem) úsporou (ve význ. 2) získat: u. čas; u. místo vhodným rozestavěním nábytku; u. materiál; u. na pohonných látkách, na mzdách; co uspoří na stravě, to prokouří 3. (komu co; poněk. zast. koho, 4. p., čeho) zbavit někoho nutnosti něj. práce, námahy, nepříjemnosti ap.; řidč. (koho, 4. p.) zbavit nutnosti použít něčích služeb: mechanizace uspoří člověku práci; tu námahu sis mohla u.; u. člověku utrpení; poněk. zast. u. nemocného bolestí; uspořil mne hanby (Svět.); – řidč. holka má sílu za dva chlapce, uspoříme služku i čeledína (Svět.); u. drahé právní zástupce (Staš.)