ustaraný, poněk. zast. ustaralý příd. starostmi vyčerpaný; řidč. zestárlý: u-á žena; u. pohled, obličej; láska činila ji u-nou o každou maličkost (Mah.) starostlivou; po pohřbu přišla u-lá (Jahn); – řidč. předčasně u-lá tvář (Slád.); → přísl. ustaraně (*ustarale Jah.): tvářit se u.; → podst. ustaranost (*ustaralost Hlad.), -i ž.