ustrnutí, -í s. 1. řidč. znehybnělost, strnulost: v u. umrzlý vodopád se skály visí (Čech) 2. zastavení, přerušení vývoje; nepružnost: slohové u. v malířství; jaz. u. tvarů (např. pádů) 3. úžas, údiv: probrat se z u.; hledět s u-m; nevěděl v u. co počít; ke svému u. shledal, že... †4. slitování, soucit 1: mít u. (s poraněnou dívkou) (Heyd.); — v. též ustrnouti, u. se