ustrojiti dok. (3. mn. -í) k strojiti 1. (koho, 4. p.; koho, 4. p., do čeho, *več, *čím) navléci někomu na tělo (oděv); obléci 2: učesat a u. dítě; u. se do hedvábných šatů, zř. v elegantní šaty (Zey.); u. děvče jako družičku; u. se za Mikuláše (Šmil.) převléci se; u. se fantastickým oblekem (Havl.); přen. chaloupky se ustrojily do letního šatu (Šmil.) 2. poněk. zast. (koho, co) dát (koni) postroj (ve význ. 1): narychlo u. a zapřáhnout koně (Jir.) 3. řidč. (co) upravit 1, ozdobit: u. vánoční stromek; u. pokoj (Šal.); zast. u. si hlavu (Rub.) 4. (co) připravit 2, přichystat (zprav. vybraná jídla k slavnostním příležitostem); poněk. zast. (co; komu) uvařit: u. hostinu, svatbu; u. zákusek (Šrám.); – co se ustrojilo — snědlo se (Něm.); selky jim ani u. neuměly (Třeb.) 5. poněk. zast. kniž. (co) udělat 2, uskutečnit: vnitřek chrámu byl ustrojen jako jednolodní prostor (Matějček) byl vybudován; nově ustrojená řeč literární (J. Vlč.) vytvořená; u. hospodářství společenstva (Havl.) zorganizovat, uspořádat; u. překvapení (Choch.) připravit; každý si ustrojí sám svůj osud (Hol.); u. tryznu (Zey.) 6. poněk. zast. (co proti komu, čemu) připravit 3 (v nepřátelském úmyslu): u. pikle proti někomu; u. vzpouru (Olb.) zorganizovat; revoluce ustrojena důstojníky (Čes. pol.) 7. nář. (co) způsobit, zavinit: s loučí jsme se nikam vejíti netroufali, abychom při tom větru nic neustrojili (Svět.); — †ustrojiti se dok. 1. ustavit se 1, zorganizovat se: ustrojila se nová církev (Schulz) 2. vzniknout: ustrojil se boj (Pal.); — ned. ustrojovati, u. se