ustupovati (†ustoupati Tomek) ned. k ustoupiti 1-3, 5-8: u. dozadu, stranou, ke zdi, do stínu, od stolu; u. do pozadí (zprav. přen.); – řidč. bylo mu, jako by pod ním ustupovala půda (Kos.) povolovala; lesy na východě ustupují ubývá jich; pohádky ustupují do pozadí (Lit. nov.) slábne zájem o ně; přen. obličej s ustupující bradou tvarově posunutou zpět; – ustupující armády; u. z dobytých pozic; u. na novou linii; u. na celé frontě; u. před nepřítelem; u. přesile; neustupovat ani o píď; – u. násilníkům; ve všem mu ustupuje; – u. teroru; u. před vyhrůžkami; neustupovat ve věcech zásadních; – kniž. člověk u. v něm musil učenci (Šmil.); zřel, jak ustupuje den letní zvolna tmám (Vrchl.); divadlo ustupuje filmu; – řidč. talent (Byronův) byl tak obsáhlý, že jen Shakespearovi ustupuje (Durdík); – u. od návrhu, plánu, od svých výhrad vzdávat se; zast. u. pravdy (Jir.); – ustupující nemoc; strašlivé vidění od ní neustupovalo (Svět.) ○ předp. po-