usuzovati ned. k usouditi 1, 2: u. bystře, mylně, špatně; usuzoval, že se to nepodaří soudil; řidč. lékař usuzuje na vážnou chorobu; u. lid za tupý (Wint.) pokládat; – zast. (trest smrti) nemá být lehce usuzován (Tomek); log. vyvozovat jeden soud ze soudů jiných