utáhnouti dok. (min. -hl, trp. -tažen, přech. min. -táhnuv, zast. -táh) 1. (co) přitáhnout 3, utáhnout 5: u. smyčku; u. obvaz na ráně; u. si vázanku; příliš utažená šněrovačka; u. brzdu; u. šroub, šrouby, přen. zvýšit nároky, požadavky, útlak ap.: u. si řemen, opasek, přen. začít šetřit, uskrovnit se; ♦ u. někomu chomout spoutat jeho volnost, zavázat ho k něj. tíživé povinnosti; u. hrdlo pánům (Herb.) přísně proti nim zakročit 2. (co, koho) být schopen, způsobilý tažením uvézt; uvléci 1: u. těžký náklad, naložený vůz; hoch neutáhl bratra na saních 3. ob. expr. (co) být schopen zastat pracovně, finančně; postačit 2 (nač): u. spoustu práce; (synovy studie) bychom neutáhli (M. Han.) 4. ob. expr. (koho, co) finančně zatížit, poškodit: to (ztráta dobytka) nás utáhlo na kolik let (Pitt.); utáhl grunt, až ho propil; utažený rozpočet nízko plánovaný, omezený; zast. utažení daní zvýšení 5. u. si ob. expr. (z koho, čeho) ztropit si žert: u. si z kamaráda; — utáhnouti se dok. 1. řidč. expr. (s kým, čím) (dlouhým) tažením někoho, něčeho, chůzí ap. se vyčerpat: matka se utáhla s dítětem; u. se s kufrem, s nůší; koně se utáhli s nákladem unavili se 2. stáhnout se 5: uzel se trhnutím víc utáhl; přen. uskrovnit se: chce do ciziny, musí se u. 3. zast. ob. (čím; ~) finančně se zatížit, zadlužit se: sedlák je, ale nechce se se mnou u. (Kun.); moc rád bych ho dal študovat, ale utáhl bych se (Jah.) 4. (též utíhnouti se, řidč. utáhnouti Wint.) zast. a nář. (kam) uchýlit se 3, odtáhnout 2, 3: radil, aby se vojsko utáhlo k řece (Něm.); (psi) utáhli se do svých děr (V. Mrš.); utíhla se do svých stěn (Preis.) 5. řidč. expr. zamračit se; utrhnout se 3: utáhla se přísně až po ústní koutky (Šrám.); – "Co lidi?" utáhl se po ní Rybář (A. Mrš.) ○ předp. po-; — ned. utahovati, u. se