utěsniti dok. (3. mn. -í) (co) způsobit, aby něco těsně přiléhalo, učinit těsným (ve význ. 2), nepropustným: u. dveře, okna proti zimě, větru; u. gumičkou vodovodní kohout; dobře utěsněné zdi; u. otvor zátkou ucpat; tech. utěsnění nálože, ložisek; — ned. utěsňovati