utkati I dok. (co) k tkáti I 1, 2: u. plátno, tkaninu setkat; ručně utkaný koberec; – obzor jakoby utkaný z atlasových stuh (Sedlm.); – řidč. kniž. housenka utká zámotek; pavouk si utkal síť; — *utkati se I dok. kniž. nastat, vzniknout: mezi dívkou a mladíkem utkal se poměr přátelský (Staš.); — ned. utkávati I, u. se I