utopie, -e ž. (z řec. zákl.) 1. vysněná země s dokonalým společenským (kolektivistickým) řádem (nazv. podle Utopie v stejnojmenném románě angl. spisovatele Thomase Moora): vyprávěli o u-i, o zázračném ostrově, kde není pánů ani otroků (Staš.); fantastický obraz jakési české u., v níž by každý klidně pracoval po svém (Čech); odb. filosofická apriorní konstrukce jistého modelu dokonalého státu n. společnosti: Platónova, Bolzanova u. 2. fantastická, vysněná, (zejm. v současné době) neuskutečnitelná, nereálná představa, plán, návrh něčeho, úvaha o něčem; fantazie 2, výmysl: politická, hospodářská, sociální u., kosmické lety byly kdysi u-í; ten plán je u.; Vývoj socialismu od u. k vědě spis Bedřicha Engelse 3. umělecké (zprav. literární) ztvárnění něj. fantastické, vysněné předlohy, (zejm. v současné době) neuskutečnitelné, s dějem umístěným do neskutečného prostředí: féerická u. (Karla Čapka) RUR (Lit. nov.); technika předstihla Vernovy u. utopické romány; — utopický v. t.