utopiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, co) ponořením do vody usmrtit: u. kotě; mohl převrhnout loďku a všechny nás u.; chtěl se ze zoufalství u.; přen. okupanti utopí povstaleckou Prahu v krvi (R. právo) zbraní krvavě potlačí povstání; ♦ utopil by ho na lžíci vody nenávidí ho a snaží se mu všemožně škodit; ob. u. mlynáře (při zadělávání) udělat příliš řídké těsto, rozbředlé knedlíky ap.: u. červa pitím alkoholu potlačit výčitky svědomí n. něj. neodbytnou myšlenku; zahr. slang. u. stromek příliš hluboko vsadit 2. expr. (co; co v čem, *zač Jir.) utratit za pití, zprav. alkoholu; propít 1; řidč. vůbec utratit; promrhat 1, promarnit 1: výdělek hned utopili (Jir.); poslední groš utopil v kořalce (Kapl.); – řidč. v nich (směnkách) utopil skoro vše, co měl (Z. Nej.) 3. expr. (co; co v čem, řidč. čím) potlačit, utlumit, zahnat (citová hnutí, jejich projevy ap.) zprav. pitím alkoholu; přemoci 3, překonat 1, umlčet 2, přehlušit: v hospodě chtěl spláchnout, u. všecku bolest (Rais); u. starosti ve víně (řidč. vínem Hál.) 4. expr. (co v čem; co) v něčem ukrýt, zejm. umístěním ve velkém množství n. v nižší poloze vzhledem k okolí způsobit, že něco přestane být zřetelné, viditelné; zahalit, zakrýt, ukrýt 2; často trp. být utopen (v čem) být zahalen, ukryt: zdvihli silnici k mostu a utopili staré domky (Jah.); soudní síň byla utopena v nevlídném šeru (J. Tom.); (lázně) byly utopeny v lesích (R. Svob.); škoda, že utopil básník svou poesii v hádankách (Vrchl.) 5. hovor. expr. (koho, co) přivést k zániku, zmaru; zničit: u. své konkurenty; u. slibný výtvarný talent (Tvorba); u. studenta (při zkoušce) klást mu těžké otázky, a tím způsobit jeho propadnutí; — utopiti se dok. 1. k topiti se I 1; utonout 1: loďka se převrhla a všichni se utopili; expr. bláta bylo k utopení mnoho; přen. slova utopila se v slzách (Jir.); ♦ zast. ob. expr. táta se mi utopil v podmáslí (Rais) jsem nemanželský syn 2. kniž. a expr. (v čem) zmizet, ztratit se, zaniknout v množství něčeho, v přebytku něčeho; dát se něčím zcela zachvátit; utonout 2; umístěním v nižší poloze vzhledem k okolí přestat být zřetelný, viditelný; zapadnout: muž se utopil v mlze (Bran.); u. se v dluzích; u. se v oběžnících (Ml. fronta), ve frázích (Z. Nej.); (některé země) se ve zboží div neutopí (Naše d.); – mezi vysokými stromy se stavba utopila 3. hovor. expr. přijít k zániku, hospodářsky ztroskotat: je samý dluh a co nejdříve se asi utopí; — ned. utápěti, u. se, utopovati, u. se