utráceti ned. (3. mn. -ejí) k utratiti: u. rozvážně, účelně; je šetrný, zbytečně neutrácí; hýřil a utrácel; u. výdělek po nocích; – expr. u. čas; u. tělesné i duševní síly (Č. Jeř.); u. nadání (Jir.); u. mládí (R. Svob.); – utrácení jatečných zvířat; kniž. u. zajatce popravovat; u. lidské životy (Ner.) ○ předp. na- se, po-, pro-, z-