utrápiti dok. (3. mn. -í, rozk. -trap) (koho, 4. p.) (ustavičným) trápením vyčerpat, připravit o život; utýrat 1, utrýznit: nezdárný syn utrápil matku; stesk ho snad utrápí; u. někoho až k smrti (zř. do smrti Pfleg.); — utrápit se dok. (~; čím; pro koho, co; řidč. nad kým, čím) (ustavičným) trápením se vyčerpat, připravit se o život (v. u- II); usoužit se: odejde-li, utrápím se; u. se starostmi, touhou; u. se pro milence, pro nešťastnou lásku; u. se nad synem; u. se nad neúspěchem; u. se až k smrti (zř. do smrti Til.); — ned. utrapovati, u. se