utrhnouti dok. (min. -hl, trp. -žen) 1. (co) trhnutím prudce oddělit; odtrhnout 1: u. kousek niti; u. (si) několik květů; u. jablko ze stromu; u. list papíru, hřbet knihy; u. si na soustruhu nehet; popadl za kliku, div ji neutrhl; příval utrhl kus břehu; zř. přen. expr. sem tam utrhl slovo (Jahn) promluvil po pauzách, utrousil; zast. utržení německých krajů od našeho království (Havl.) odloučení, odtržení (ve význ. 3); ♦ expr. vždyť já ti hlavu neutrhnu neublížím; já ti (za to darebáctví) uši utrhnu vytahám tě za uši n. vůbec pohrůžka; tvrdil, že mu to (hudba) uši utrhne (o nepříjemné hudbě); myslel, že mu to srdce utrhne (o velkém žalu, dojetí) 2. (co od čeho; co; *čím) prudce oddálit, odtáhnout; odtrhnout 2: u. pohár od úst; u. ruku (zř. rukou K. Čap.); upřela na něj oči a hned je utrhla (Jahn) odvrátila; ♦ u. si (poslední sousto ap.) od úst (ob. expr. od huby), řidč. u. hubě (Něm.) odepřít si, odříci se, ušetřit na jídle 3. expr. (komu na čem, z čeho; co; ~) ubrat z platu, z ceny ap., srazit 7, strhnout 7: u. dělníkům na mzdě, ze mzdy; u. na ceně, z ceny; utrhli tu na váze, tu na míře (Herrm.); u. dva i tři zlaté (Arb.); utrhnou člověku, kde můžou (Rais) 4. expr. (co; na čem) odepřít si 1 (co), zříci se (čeho) (ve svůj neprospěch): co (rodiče) vydřeli a sobě utrhli (Rais); raději si utrhnu na čase (Tyl) 5. expr. (co; co na kom) ušetřit 1, získat (peníze), vydělat (s námahou n. na úkor druhého); (co) vůbec s námahou získat (čas): svátky budou stát peněz, že nevím, kde to utrhnu (Herrm.); co sami propili, chtěli u. na podruzích (Herb.); každý bral a kradl, aby něco pro sebe utrhl a ulovil (Jir.); – tu půlhodinku si dovedla z denní práce vždycky u. (J. Havl.) 6. zř. poněk. zast. ve spoj. u. na cti (komu) pomluvit 1, zostudit někoho: raději jsem trpěl, nežli bych někomu utrhl na cti (Šmil.); — utrhnouti se dok. 1. trhnutím ap. se (prudce) oddělit: knoflík se utrhl; poutko u pláště se už utrhne odtrhne se; v Alpách se utrhla lavina; pes se utrhl od řetězu; ♦ u. se z řetězu, od řetězu získat volnost, začít řádit; vypadáš jak utržený (ze šibenice) nepořádně; tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne (přísloví) nic nepravého se nedá dlouho dělat beztrestně 2. (od čeho) trhavým pohybem, prudce se od něčeho uvolnit, oddělit; expr. (od čeho; řidč. čemu) vůbec prudce, nečekaně a úmyslně se odloučit; odtrhnout se 2: snadno se může skokan od tyčky u. (Jandera); začínají Alpy, nebylo možno se u. od oken vagónů (Z. Nej.); – expr. u. se od hloučku odloučit se; kluci se utrhli školní výpravě; nemůže se u. od práce; sport. slang. zvýšením rychlosti (tzv. trhákem) se oddělit od ostatních závodníků a vzdálit se jim: už v třetím kole se Zátopek utrhl (svým soupeřům) 3. expr. (na koho; ~) drsně, hněvivě promluvit, někoho oslovit; osopit se, obořit se 1: u. se na muže rozkřiknout se; u. se zlostně, zhurta, nevrle, na půl úst; — ned. utrhávati, u. se, utrhovati, u. se