utvářeti (3. mn. -ejí) (*utvařovati J. J. Kol., *utvořovati Ner. aj.) ned. kniž. 1. řidč. k utvořiti 1; tvořit 1: utváření nových slov; u. nové myšlenky (Staš.) 2. kniž. k utvářiti; formovat: vliv změny prostředí na utváření těla živočichů; rány mne utvářejí a formují, jako já kámen (K. Schulz); vše, co utvářelo jeho mládí, růst a vývoj jeho povahy (Götz); — utvářeti se (*utvařovati se Ath.) ned. kniž. 1. řidč. k utvořiti se 1; tvořit se: kolem osoby jeho (krále) utvářely se legendy (Rezek); náš nově sa utvářející veřejný život (Gottw.) 2. kniž. k utvářiti se I; formovat se: jednotky (čs.) armády v Sovětském svazu už se utvářejí (Fuč.); jeho život se neutvářel právě šťastně; situace se utvářela příznivě ○ předp. z-