uvážlivý příd. kniž. jednající s rozvahou; svědčící o rozvaze; rozvážný: moudrý a u. člověk; bedlivý a u. čtenář (Maj.) soudný; – poklidné a u-é pohyby; u-á chůze; → přísl. uvážlivě: postupovat u.; dívat se na věci u.; – u. přikyvovat; → podst. uvážlivost, -i ž.