uvézti dok. (1. j. -vezu, rozk. -vez, min. -vezl, trp. -vezen) 1. (co; ~) projevit schopnost, způsobilost vézt, být s to vezením dopravit: takový náklad koně do kopce neuvezou; nakládáte mi víc, než mohu u.; kolik uveze to nákladní auto? 2. řidč. poněk. zast. (koho, 4. p.) násilím odvézt: tajně uveze jí syna (Durdík); — ned. uvážeti