uvolněný příd. zbavený tísně, omezení; projevující uvolnění: u-é myšlenky; u. verš; – u-é držení těla; u-é chování; sport. publ. u. běh lehký, přirozený; → přísl. uvolněně: dýchal u. volně; → podst. uvolněnost, -i ž.; — v. též uvolniti, u. se
uvolněný příd. zbavený tísně, omezení; projevující uvolnění: u-é myšlenky; u. verš; – u-é držení těla; u-é chování; sport. publ. u. běh lehký, přirozený; → přísl. uvolněně: dýchal u. volně; → podst. uvolněnost, -i ž.; — v. též uvolniti, u. se