uzdraviti dok. (3. mn. -í) (koho, co) navrátit někomu, něčemu zdraví, učinit zdravým: u. nemocného; uzdravený pacient; u. srdce; u. chorou mysl (Zey.); víra tvá tě uzdravila (bibl., Jir.); zast. u. nemoc (Čel.) vyléčit; — uzdraviti se dok. nabýt (opět) zdraví, stát se (opět) zdravým: doufám, že se brzo uzdravíš; užíval lék až do úplného uzdravení; tělíčko zas uzdraví se (Ner.); řidč. u. se záhy z rozrušení (Vanč.) zotavit se