uzenáč, -e m. (4. j. -e, řidč. -č, 1. mn. -e, -i) 1. potrav. uzený sleď: pomazánka z u-ů 2. řidč. zast. vuřt: vůně u-ů, jelítek a jemných salámů (Vach.); → expr. zdrob. k 1 *uzenáček, -čka m. (Svob.)