uznání, -í s. 1. příznivé zhodnocení, ocenění významu něčeho (práce, činu ap.) nějak výrazně vyjádřené: projev u. uznalosti; dostalo se mu zaslouženého u.; dojít u. svých snah; čin, který zaslouží u.; čestné u.; pochvalné u.; udělit někomu v u. zásluh řád; ve spoj. mít u. (pro koho, co) být uznalý: služebník očekával, že pán bude mít u. a odmění ho; má u. a nechce na ní víc práce, než je nutné; ob. nemá kouska u. †2. úsudek 1, mínění: dle mého u. měla by každá (žena) i trochu zeměpisu znát (Něm.); — v. též uznati