vážiti ned. (3. mn. -í, rozk. važ) 1. (co, koho; ~) určovat váhu (ve význ. 1) něčeho, někoho: v. cukr; v. obilí; v. dítě; váhy špatně váží; ust. spoj. v. dobrou váhu; ♦ v. na lékárnických vážkách skoupě vážit, nedovažovat; velmi jemně, opatrně rozlišovat; fyz. vážení srovnávání měřené hmoty se zvolenou (měrnou) jednotkou 2. řidč. (co) potěžkávat: prohlížel klíč a vážil ho v ruce (V. Mrš.) 3. kniž. (co, koho) hodnotit, posuzovat, oceňovat: v. situaci; v. umělecké dílo; v. síly před rozhodujícím střetnutím; v. cestující (Pujm.); stav. vážení zdi kontrola vodorovné polohy 4. řidč. (co s čím) srovnávat, porovnávat: v. pozitivní stránky věci s negativními 5. (co; řidč. ~) rozvažovat, rozmýšlet 1 (řeč, jednání ap.): v. řeč mluvit s rozmyslem n. opatrně: váží každé slovo, než je pronese; jednat bez úzkostlivého vážení 6. (kolik) mít něj. váhu (ve význ. 1): dítě váží 15 kg; zvon vážící 20 centů; kolik vážíš? 7. kniž. mít hodnotu, cenu; řidč. (u koho) být důležitý, vážený: jeho slovo vážilo; dobrá rada hodně váží; – učitel váží u žáka †8. (čeho) dbát; (co zač) považovat, pokládat: aniž by vážil prospěchu svého (Třeb.); – za vítr je (slova) vážila (Jir.) 9. kniž. a zast. (co) nelitovat, obětovat: pro víru statky i hrdlo v. (Jir.); běžné ve spoj. v. cestu, kroky (kam) vynakládat: nerad bych k vám vážil cestu zbytečně 10. (co; co odkud) čerpat (vodu) váhami (ze studny): děvečky vážily vodu; přen. poněk. zast. kniž. čerpat (námět, poučení ap.) vůbec: v. náměty z cizí literatury brát, získávat; obrazy vážené z přírody (Č. lid); ♦ slunce váží (též pije) vodu (o paprskovitých pruzích, jevících se na obloze před deštěm n. po dešti); — *vážiti se ned. 1. sklánět se 1: věšel hlavu, váže se celý kupředu (Svět.) 2. vyvažovat se: hněv se váží s veselostí (Staš.); — vážiti si (*vážiti Šim. aj.) ned. (koho, čeho) mít ve vážnosti, v úctě; cenit si, oceňovat (koho, co): v. si kolegy pro jeho vědomosti; v. si matky ctít ji; v. si něčí důvěry, rady; v. si dobré práce; jejich mrav bude tam vážen (Vanč.) ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, od-, po-, pro-, pře-, pře- se, při-, roz-, s- se, u- (zau-), vy-, z-, zne-, za-; → nás. vážívati, *vážívati se (Podl.), vážívati si