vábivý příd. kniž. k vábiti; vábný: v. hlas; v-á představa; v-á podívaná; vévodkyně v-á, svůdná svou krásou (Jir.); — zpodst. *vábivo, -a s. lákadlo: přitažlivosti a v-a venkova (Her.); → přísl. vábivě: v. se usmívat; → podst. vábivost, -i ž.: v. cesty; v. úsměvu