váleti I ned. (3. mn. -ejí) (co) 1. válkem, válečkem, válcem, válcováním zpracovávat: v. těsto; (dř.) v. prádlo (Šír); zeměd. v. půdu; kožel. válení usní 2. točivě posunovat, převracet: v. balvany po cestě valit, kutálet, koulet; v. dříví, kmeny se stráně; v. jídlo v ústech převalovat; moře vlny válí (Svob.); (víno) po jazyku válel (Ner.); ♦ v. slova na jazyku pomalu mluvit; v. sudy kutálet se (dětská hra); ob. expr. nebudete si v. šunky lenošit 3. slang. provádět urč. činnost zprav. dobře; v. to (s kým) šikovně, obratně, k svému prospěchu s někým jednat, někoho ovlivňovat: v. hokej hrát; v. tango (M. Steh.) tančit; ten to válí; v. na kytaru; – umí to s ním v.; — váleti se ned. 1. točivě se posunovat, převracet se, zvl. v poloze leže: děti se válejí ve sněhu; v. se v bolestech na zemi; v. se na posteli, přen. expr. (lenošně) ležet, povalovat se 3; vepř se válí v blátě převaluje se; mračna, mlha, kouř se válí koulí se; zhrub. v. se s někým na pokoji (Včel.) souložit; přen. vlny myšlenek válely se hlavou (Rais) vířily 2. (o věcech) být v neuspořádaném stavu, bez užívání, zprav. neuspořádaně ležet; povalovat se 2: knihy se válejí po stole; v koutě se válí hromádka smetí; ve skladišti se válí hodnotný materiál 3. expr. lenošit, zahálet, povalovat se 3: v. se po hospodách; válí se a nic nedělá 4. řidč. expr. (v čem) libovat si 2, setrvávat: v. se ve vzpomínkách (Merh.); v. se ve špinavostech a v bahně svých hříchů (K. Schulz) ○ předp. do-, na-, na- se, o-, od-, po-, pro-, pře- (zpře-), při-, roz-, s-, s- se, u-, u- se, vy-, vy- se, z-, z- se, za-; → nás. válívati, válívati se (o) bez předp.