vévoda (†vejvoda Jir., zř. zast. vývoda Klicp.), -y m. (3., 6. j. -ovi, zast. -ě Pal., 7. mn. -y, zast. -ami Pal.) (vévodkyně v. t.) hist. 1. označení vládce, knížete, (původně) vojevůdce: svatý Václav, v. české země; údělný v.; přen. kniž. v. družiny lumírovců (J. Kvap.) přední člen (o Vrchlickém) 2. vysoký šlechtický titul: Petr, v. Kuronský (Jir.); číst román ze života v-ů a hrabat (K. Čap.); — v. též vojvoda