vítězství, -í (*vítězstvo, -a, Koll. aj.) s. 1. dosažení, získání převahy ve vojenském střetnutí n. i v jiném zápase, utkání ap. (op. porážka 3): v. nad nepřítelem ve válce; v. nad soupeřem v lehkoatletickém utkání; v. ve volbách; spravedlivé, zasloužené v.; nečekané, těsné v.; dobýt, dosáhnout v.; ust. spoj. Pyrrhovo v. získané příliš draho, s velkými oběťmi; ♦ kniž. odnést si palmu v. zvítězit; ob. mít v. v kapse; sport. v. na body 2. vůbec nabytí vrchu, převahy: morální v.; v. krásy a harmonie nad nevkusem; v. odvahy nad nerozhodností