vítati ned. 1. (koho, co) slovy n. i jinými projevy zdvořilosti prokazovat poctu příchozímu: v. představitele cizího státu; v. vítěze závodů; v. návštěvu; v. přátele polibkem, kyticí; v. hosta chlebem a solí; v. s uctivými poklonami (Čech); v. srdečně, okázale; přen. v. nový rok přípitkem (Herrm.); v pozdravech příchozím: pěkně vás vítám; vítejte, přátelé; vítejte mezi námi; buďte vítáni! 2. (koho, 4. p.) vůbec reagovat urč. způsobem na něčí příchod, objevení se; přijímat (jak): v. někoho s úsměvem, hubováním; v. (nepřítele) smrtícími kulkami (Maj.) 3. kniž. (koho, 4. p.) nastávat, dít se při něčím příchodu: vítala nás strašná podívaná 4. (co) s uspokojením, s radostí přijímat: v. dopis z domova; v. něčí podněty, spolupráci, rozhodnutí, aktivitu; vaše pomoc nám byla vítána; — vítati se ned. (s kým) vzájemně se pozdravovat při příchodu, setkání: v. se se všemi známými; v. se se sestrou, s přítelem ○ předp. při-, u-, u- se, za-; → nás. vítávati, vítávati se ○ předp. u-, za-