výčep, -u m. (6. j. -u) 1. čepování I, točení (ve význ. 8), nalévání zprav. lihových nápojů: v. lihovin; v. piva přes ulici 2. místnost, místo, kde se čepují nápoje, zprav. lihoviny; výčepna, nálevna 1: vypít ve v-u pivo; zakouřený v. pivnice, kantýna ap. 3. poněk. zast. výčepní pult; nálevna 2, výčepna: v. o dvou skleněných pípách (R. Svob.); u v-u stáli hosté (Jir.); → zdrob. výčepek v. t.