výřečnost

, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo je výřečný; výmluvnost; řečnost, hovornost, povídavost, mnohomluvnost…

výřečný

příd. 1. takový, kt. dovede plynně a přesvědčivě mluvit; výmluvný 1: je málo v., kazatel v. (Hol.);