výchozí příd. takový, od něhož, z něhož někdo, něco vychází (ve význ. 1); počáteční (op. konečný 1): v. stanice; v. přístav; v. poloha; v. základna; Špindlerův Mlýn je v. brána do Krkonoš; rozdíl mezi stavem v-m a konečným; v. bod pro další postup; v. předpoklad; v. hodnota; v. surovina; v. materiál; v. jazyk v dvojjazyčném slovníku; voj. v. postavení, prostor, čára (k útoku, k pochodu); chem. v. látka kt. je prvním článkem při chemických pochodech