výduť, -tě ž. kniž. 1. to, co nabylo vydutím, vyklenutím většího objemu; vypouklina: v. víka konzervy; přen. bachratá v. balkónu (Č. Jeř.); med. chorobně rozšířená část tepny, aneuryzma: v. aorty; v. krkavice *2. dutina 1: v-ě staré vrby (Šrám.)