výhružný, výhrůžný (†výhrozný Klicp., †výhrožný Vrchl.) příd. obsahující n. vyjadřující výhrůžku; hrozebný, vyhrožující: v. hlas, pohled hrozivý; v-á slova; v. dopis; v-é gesto; zaujmout v-é postavení; (oči) hořely výhružným ohněm (Ben.); → přísl. výhružně, výhrůžně: v. zdvižený prst; tvářit se, mluvit v.; pes v. vrčel; → podst. výhružnost, výhrůžnost, -i ž.