výlev, -u m. (6. j. -u) 1. kniž. vylití (ve význ. 1), vylévání: v. slz (Krásn.); v. krve do mozku (Baar) výron 2. co se vylilo, vyteklo: geol. sopečný v. vyteklá žhavá láva 3. řidč. místo určené k vylévání, vytékání: v. vodovodu výlevka 1; džbánky s malým okrouhlým v-em (Č. lid) hubičkou (ve význ. I 4) 4. kniž. vyslovení, projev 1 (citů ap.): v-y veselosti; milostné, mateřské citové v-y