výměnkář (poněk. zast. ob. výminkář Jir., vejměnkář, vejminkář Hál.), -e m. (výměnkářka, poněk. zast. ob. výminkářka Staš., vejměnkářka Rais, vejminkářka Šim., -y ž.) kdo je na výměnku: nemocný, opuštěný v.; jak se starý vejměnkář může mít (Rais)