výmol, -u m. (6. j. -u, -e) 1. prohlubenina v půdě vymletá vodou, zprav. proudící: cesta plná v-ů; stráně rozbrázděné v-y bystřin; zákruty a v-y břehů 2. řidč. rokle, strž 1: vedlať cesta do hlubokého v-u, plného kamení (Jir.); geol. korytovité přerušení vrstev: v. uhelné sloje 3. geol. eroze, vymílání; → zdrob. k 1 výmolek, -lku m. (6. mn. -lcích)