výpar, -u m. 1. (zprav. mn.) co vzniká při tom, když se něco vypařuje (ve význ. 2, 1), např. pachy, plynné látky ap.: v-y z dobytka; nepříjemné kuchyňské v-y; v-y z močálů, odb. kafrové, sirné, rtuťové, benzolové v-y 2. odb. vypařování se (ve význ. 1): ztráta vláhy v-em 3. vod., meteor. množství vody, kt. se vypaří za jednotku času: v. z půdy, z rostlin