výplata, -y ž. 1. vyplácení mzdy; placení, vyplácení peněz vůbec: v. mzdy, zálohy; den po v-ě; dát příkaz k v-ě; – zastavit v-u nemocenského, v. pojistky; v. náhrad; v. vkladu 2. plat 2, mzda 1 (za vykonanou práci, zprav. pravidelně placená): měsíční v.; jít si pro v-u; část v-y dává matce; obstavit v-u 3. poněk. zast. peněžitá náhrada za něco zastaveného, někoho zadrženého; peněžitá náhrada za odstoupení něj. práva, nároku ap.: plášť, na jehož v-u (ze zastavárny) dlouho šetřila (Ner.); hrát na v-y čili fanty (Něm.) zástavy; – poněk. zast. měl na statku velkou v-u, vyplácel sestry a bratry (Pitt.) 4. hist. práv. zrušení zástavního práva zaplacením dluhu: později chtěli je (zámky a tvrze) míti zapsány tak, aby v šesti létech v. na ně dávána nebyla (Pal.) 5. expr. výprask, bití 1: kluk dostal v-u; sliboval jí v-u za všetečnost její (Svět.)