výroční (†výročný Čel., Koll. aj.) příd. 1. vztahující se k výročí: v. den sňatku 2. (též †výročitý Herb.) jednou za rok konaný, každý rok se opakující, vyskytující: v. schůze slavnost; v. trh, pouť; úč. v. uzávěrka sestavovaná za rok; odb. v. zpráva podávaná o činnosti podniku, organizace jednou za rok; škol. (dř.) v. vysvědčení dávané na konci školního roku; → přísl. výročně řidč.: nejen v., ale stále (Zeměd. nov.) v den výročí; – odvádět v. čtyři vepře (Wint.) každoročně