výsek, -u m. (6. mn. -cích) 1. vysekávání (ve význ. 1, 3): les. v. stromů z porostu; – výr. v. vepřového masa; nucený v. 2. to, co je vyseknuto, vyňato, odděleno z něj. celku: v. polí; v. oblohy; v. světla; deska tvaru kruhového v-u kruhové výseče; tech. (v lisovací technice) výlisek vzniklý vysekáváním 3. zářez n. otvor vzniklý vysekáním, vyříznutím: v. v ledu; v. střechy; v. mřížoví 4. část, úsek, výseč 2: podat ve filmu v. ze života; v. skutečnosti