výtrus, -u m. (6. j. -u) 1. bot. rozmnožovací orgán nekvetoucích (výtrusných) rostlin a jednobuněčných organismů, vzniklý bez oplození; spora: v-y řas, hub, mechů, kapradin; rejdivý v.; endogenní v. 2. řidč. výkal, trus: v-y ryb; → zdrob. výtrusek, -sku m. (6. mn. -scích)