včas přísl. 1. ve vhodnou dobu, v pravou chvíli; zavčas (op. pozdě 1): přijít právě v.; ještě v. se vzpamatoval; většina mužů se v. stáhla na strážnici (Bran.) 2. ve stanovenou dobu: plánované úkoly budou v. dokončeny; vrátil se domů v. k obědu; — v. též nevčas