věšák, -u m. (6. mn. -cích) 1. zařízení, nářadí na věšení šatů: v. na šaty, na klobouky, na prádlo; v. na stěně; stojanový v. 2. zařízení sloužící k věšení, zavěšování něčeho vůbec: stav. svislý prut nesoucí věšadlový trám; tech. součást k připevnění strojního zařízení na strop: ložiskový v.; zeměd. vidlicovitý sušák na seno; → zdrob. věšáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)